1.8.2015 – Vítek –
Jelikož náš nově institucionalizovaný Běžecký klub Heřmanův Městec ukládá, pod hrozbou ztráty cti, za povinnost účastnit se místních sportovních akcí, vydal jsem se i já opět po letech na Amatérský triatlon Konopáč. Samozřejmě v doprovodu staršího bratříčka Jeníka abych se nebál.
Po registraci při nevyhnutelném obhlížení kol soupeřů jsem musel konstatovat, že od dob kdy jsem zde dodělával na Favoritovi se mnohé změnilo. Karbon už je na Konopáči jako doma a i jezdci od pohledu vypadají, že mají něco nalítáno. To není ovšem můj případ, na mé cyklistické pokusy mi zatím stačí bohatě dural. Jeník zas naopak vyznává retro na ocelovém rámu značky Peugeot a prohání s ním první desítku.
Ale nebudeme předbíhat (tedy budeme, ale ne teď) začíná se pochopitelně ve vodě. Řekl bych plaváním, ale kdo kdy tento závod absolvoval, dobře ví, že se jedná z velké části o běh po dně. Nemyslím to jako negativní kritiku, je to technicky a takticky zajímavá trať s výběhy a skoky. Jako takovou jsem jí technicky ani takticky nezvládl a vylézal jsem na 34. pozici. Naštěstí má silná disciplína převlékání mi umožnila nasedat na kolo už v polovině startovního pole, těsně za dalším členem našeho klubu Lukášem Kubištou.
Jak jsem předeslal, hlavní stíhací závody se odehrávali v jiném prostoru a čase, ale díky trati tam-zpět si i průměrný účastník užije pohled na jednotlivé části peletonu. Někde ve druhém vláčku jsem občas zahlédl mihnutí svého bratra, ale jinak jsem se soustředil na získání vhodného domestika, který by mě posunul k cíli. Lukáš se v tomto ohledu ukázal jako zcela nevhodný, když po obrátce do druhého kola vylítnul serpentýnami a nechal mě daleko vzadu. Roli dobrodince tak převzal závodník číslo 3, který měl úžasné sjezdy a pozvolnější výšlapy což umožnilo můj pevný hák. Snažil jsem se střídat, ale spíš jsem zdržoval, takže to bylo na něj a tímto mu děkuji.
Nakonec jsem tedy dojel opět kousek za Lukášem a světe div se, kousek před Jeníkem. Ten mě totiž hned v úvodu běhu vzal o kolo a ztráta cti tak přeci jen přišla na pořad dne. Doběhl jsem si tedy už v poklidu pro své 26. místo něco přes minutu za 24. Lukášem a daleko za jedenáctým Jeníkem.
Pokud by to z předešlého nebylo dost patrné, byl to moc hezký závod, který mě nabudil k dalším tréninkovým pokusům. Jeník, který se stal tři dny předtím otcem, se jistě bude věnovat rodině a někdo bude muset nastoupit na jeho místo. Výsledky zde…