SAAR Challenge 2017
běžecký klub heřmanův městec Pája se po roce vrátil do Hlinska na SAAR Challenge a v drsných podmínkách potvrdil, že je na Vysočině doma. Na trati 41 km předběhl všechny kromě Tomáše Kendlíka a příští rok už tedy nemá moc kam stoupat. Podbeh.cz získal exklusivní rozhovor se stříbrným medailistou, který Vám níže přinášíme. Dále se za náš klub se zúčastnil také Štefan, tak snad nám později také sdělí své pocity.

Jak jsi pojal přípravu na závod?
Jako vždy zodpovědně! Tréninkový plán z jara, který obsahoval kvalitní vytrvalostní a rychlostní tréninky, na druhý vrchol sezony jsem zasekl hned po prvním vrcholu začátkem července. Přehodnotil jsem plán a vytrvalostní trénink probíhal pobíháním s Daníkem na odrážedle (vytrvalostní trénink se dá měřit nejen na uběhlou vzdálenost, ale i čas v pohybu) a rychlostní část, k potěše ženy, rodinné pikniky a výlety na závody. Například v září se podařilo naplánovat pro rodinu výlet každý víkend!

Jaké jsi měl očekávání ohledně výkonu a výsledku?
Po zkušenosti z letošní Břepy, kdy se na start postavilo několik mladých borců a stáhlo rekord tratě skoro o hodinu, jsem byl připraven soupeřit pouze se svým loňským časem a doufat v horní polovinu.

Jak závod probíhal?
Start byl velmi pozvolný a první kopec "sjezdovka" mi dal najevo, že jsou ostatní běžci dobře namotivováni a kopce si dávají k snídani. Po lehkém rozdýchání jsem za vrcholem doběhl špičku a s vědomím délky závodu dal s nimi do řeči. Ze startovní listiny jsem zaznamenal několik jmen z lokálních závodů, tak nebyl problém s nahozením tématu. Takto to pěkně utíkalo a první významné rozdělení běžeckého pole (v tu chvíli cca 12 běžců) se konalo před výstupem na Devět skal, kdy jsem i já odmítl nabídku 2 vedoucích běžců běžet s nimi nahoru v tempu 4:00 min/km. V tu chvíli se naskytl alespoň na chvíli čas na přírodní krásy podzimní vysočiny. Na vrcholu u kontrolního stanoviště jsem si plácl s Tomášem Uhrem, který neudržel přísné tempo ultramaratonce v čele, pustil mě před sebe a já se pustil po známé trase do Křižánek (krásné 6. místo na Strava segmentu). Další průběh už probíhal v režii Tomáše Kendlíka. Na kontrolních stanovištích jsem mu ještě pohlédl do tváře, ale pak už jen záda a záda.

Jaké bylo počasí a jak tě ovlivnilo?
Termín se pěkně strefil do studené fronty a tím opadla obava z přehřátí a pocitům žízně. Pořadatel Kuba s nadšením avizoval změnu trasy - více terén a méně asfalt! To jsme všichni ocenili, když při nástupu do pozměněné části trasy přes holé louky a polní cesty začlo vydatně pršet a silně foukat. Po proběhnutí "přespolní" části jsem přestal kličkovat mezi kalužemi a šetřil energii pouze na pohyb vpřed - do tepla a sucha!

Jaká část závodu byla nejtěžší?
Když vynechám vytahování kontrolní karty ze zazipované kapsy ztuhlými prsty, tak asi výběh na Zkamenělý zámek, kde si drtivá většina přešla z běhu do chůze.

Jak jsi spokojen s výsledkem?
Výsledek je vynikající. Ti kluci, kteří zaběhli těsně za mnou, mají skvělou výkonnost. Když si zpětně vzpomenu na ladnost a přirozenost běhu prvního Tomáše, tak si říkám, že to je opravdu jen v hlavě a člověk do toho dozraje!

Jak hodnotíš organizaci a jak se ti závod líbí?
Kuba Jaroš má již dost zkušeností s pořádáním závodů a velmi si vážím jeho zápalu do takovýchto lokálních akcí na naše poměry s nadstandartním servisem. I když letos počasí nepřálo, tak závod měl skvělou atmosféru! Finální doběh do cíle se Štefanem, který se postavil na třetí trasu Saar challenge, se prostě nevymyslí!

Jaké jsou plány na příští rok?
Neplánovat dlouhý triatlon a 50 km přespolní běh do jednoho týdne a už vůbec neplánovat dva závody do jednoho dne.

Výsledky zde...