(14.4.2018 – Jeník) I letos se Běžecký klub Heřmanův Městec silně prezentoval na Jarním běhu průhonickým parkem. I v Průhonicích totiž máme silnou pobočku plnou nadějných běžců a běžkyň. A to ještě přijela silná skupina z Městce a Butovic. Z asi 40 účastníků tak 10 bylo z našeho klubu a šance na úspěch tedy značná.
Závod je opravdu pěkným uvítáním jara mezi rašícími loukami (jelikož na rozdíl od našeho Jarního běhu se koná opravdu na jaře). Počasí vyšlo parádně a Botanický ústav jakožto pořadatel zajistil, občerstvení, opékání buřtů a pořadatele na každou křižovatku.
Byly vypsány tři tratě – 800 m, 1500 m a 4300 m. Z logiky věci nejkratší trať byla pro nejmenší děti. Zde trenér nominoval Darinku, Julinku, Vikiho a Robiho plus Ilonu jako doprovod. Konkurence však byla obrovská a výkonnost napříč polem slibovala náročný závod. Viki a Robi čestně bojovali o nejvyšší příčky. Nakonec Viki po takticky i fyzicky silném výkonu slavil 1. místo a na Robíka zbyla „jen“ čtvrtá bramborová pozice. Darinka s Julinkou běžely ještě taktičtější závod a spíše kontrolovaly své účesy a atletické postavy mužské části pole. Ilona se také notně zapotila, aby dohlédla, že mají všichni teplé pokrývky hlavy.
Do 1500m opět nastoupil Viki a Robík, jakožto obhájci loňského 2.a 4. místa, ale tentokrát jim vyrostla konkurence, jež byla nad jejich síly. Většina závodníků je o hlavu až dvě převyšovala a tak museli ustoupit hrubé síle a obejít se letos bez medajlí.
Následovala tzv. „dlouhá trať“ na 4,3 km. Zde jsme nominovali, co mělo nohy a vznikla pestrá sestava z matadorů Jeníka a Pekariho a nováčků Oskiho a Ondry, doplněná Áňou v ženách. Průběh závodu byl nepředvídatelný, stejně jako forma našich závodníků. A skutečně hned po startu přišel šokující vývoj, kdy se vedení závodu ujal jeden z nejmladších běžců Oski. Nicméně divoké tempo neudržel a vpřed šel Jeník, očekávající útoky dalších borců popř. Pekariho. Nic takového se nedostavilo a mírný náskok mezi Jeníkem a zbytkem pole se po celou dobu závodu postupně zvětšoval a klubu tak přibylo další vítězství a putovní pohár. Pekarimu se nepodařilo zachytit nástup vítězné ženy a jejích pronásledovatelů a postupně se z třetího místa posunul až na šesté. Překvapivě hned za ním dobíhal Oskar, který tak nakonec dokázal udržet velice slušné tempo. Mezi Áňou a Ondrou panoval po celou dobu závodu vyhrocený minisouboj, kdy je samotný průběh závodu a jejich absolutní umístění až tak nezajímalo. Důležité bylo předběhnout svého miláčka a připravit si tak pole pro celoroční výsměch a pocit nadřazenosti. Nakonec tuto pozici v rodině získal Ondra, přičemž Áňa si ani nevšimla, že by spíš mohla bojovat o stupně vítězů. Brala tak nejen potupné druhé místo v rodině, ale také nešťastnou čtvrtou pozici mezi ženami.
V každém případě závod se velice vydařil a velice děkujeme organizátorům za pěkné rodinné dopoledne. Zvláštní díky pak babičce a dědečkovi za několikahodinové hlídání právě nezávodících atletů a Áně za řepný koláč, jenž Vás zjevně popožene k rychlstem nevídaným.
Fotografie zde…